Jak jsou na tom Češi s cizími jazyky? Podle průzkumů špatně

750x410

Zatímco ve většině evropských států je znalost jazyků naprostou samozřejmostí, z Čechů se v zahraničí domluví jen necelá polovina. Co se znalosti cizích řečí týče, ocitáme se tak na 19. místě v Evropě.

 

Situace, kdy se Češi v zahraničí domlouvají „rukama nohama“, jsou dobře známé z filmových scén a pro mnohé i z vlastní zkušenosti, především pak z porevolučního období, kdy lidé ve velkém začali vyrážet do ciziny. Jenže ani po více než 25 letech od otevření hranic se situace nezměnila. Podle evropských průzkumů ani jeden cizí jazyk obstojně neovládá 51 % Čechů.

 

Proč se neučíme jazyky?

Nejčastější výmluvou proto, proč lidé nemluví cizí řečí, jsou vlohy nebo věk. Odborníci však míní, že těch, kteří by se nedokázali naučit jazyk z nedostatku talentu, je nanejvýš pětina. Skutečným důvodem je lenost. Češi navíc nejsou nuceni cizí jazyky používat – v práci většina z nich s mateřštinou vystačí, ve svém běžném životě se s cizinci příliš nesetkávají, do zahraničí jezdí jen na dovolené.

Do jisté míry za to mohou i média – zatímco zahraniční filmy, seriály a televizní pořady se u nás otrocky dabují, v řadě evropských států se pouštějí s titulky. Například pro Švédy je díky tomu znalost angličtiny naprostou samozřejmostí a domluvíte se jí i v zastrčené vesničce na severu země.

Postoj ostatních Evropanů k cizím jazykům je celkově jiný. Výsledky průzkumu Eurobarometru ukazují, že 61 % z nich chápe jako největší motivaci k učení pracovní uplatnění, pro 39 % je pak cizí řeč důležitá kvůli zahraničním cestám a dovoleným, 47 % chápe jazyky jako předpoklad ke studiu v zahraničí.

 

Naučit se cizí jazyk není věda

Jak odhaluje studie Institutu pro sociální a ekonomické analýzy (ISEA), s cizími jazyky jsou na tom nejlépe ti, kteří se nespoléhali pouze na znalosti nabyté při školní výuce a navázali na ni kvalitními kurzy nebo pobytem v zahraničí. Z toho vyplývá, že míra vlastního přičinění a snahy zde hraje obrovskou roli.

Základy cizího jazyka se dají naučit třeba už za tři měsíce. Nejosvědčenější je přitom ona stará dobrá metoda „šup do vody a plav“ – tedy situace, kdy je člověk v zahraničí vystaven okolnostem, v nichž prostě komunikovat cizí řečí musí.

Proto, abyste se naučili základům cizího jazyka, ale nemusíte rovnou jezdit do zahraničí. Využijte například možnosti zapojit se do Konverzačního klubu a pojďte si povídat do příjemného prostředí kaváren s dalšími lidmi a lektory cizích jazyků. Poznáte nové přátele, dobře se pobavíte a perfektně si procvičíte jazyk!